Chebský zpravodaj
Chebský zpravodaj
Každý měsíc přináší programy kin a divadel, informace o výstavách, koncertech v regionu Cheb-Františkovy Lázně-Aš. Možnost účinné inzerce za výhodné ceny.-
Na cestě ke Spokojenému kraji
Letos v únoru se do volebního souboje o krajské zastupitelstvo přihlásilo nové hnutí Volba pro Karlovarský kraj... -
Roste ve vaší obci Strom roku 2016?
Jubilejní patnáctý ročník celostátní ankety Strom roku opět hledá stromy se zajímavým příběhem. Anketa je příležitostí, jak získat pro... -
Josef Laufer: Roura od kamen
„Mnohokrát jsem byl osloven, abych o sobě vydal sepsané spisy, jak je tomu zvykem u lidí s nepřehlédnutelným obličejem. Paměť je věc ošidná... -
Cesty za sluncem
Říkal prý J.W.Goethe, že krásná tvář mladého člověka vychází z přirozenosti, kdežto krásný starý člověk je umělecké dílo. Určitě...
Chebáček
Chebský zpravodaj - časopis pro Cheb a okolí
Chebský zpravodaj je kulturně-společenský měsíčník. V každém čísle dále najdete cestopisné seriály, informace o nových knihách, soutěže o hodnotné ceny a mnoho dalších zajímavostí.
Chebský zpravodaj vychází měsíčně v nákladu 10.500 výtisků. 7.000 ks je distribuováno přímo do poštovních schránek firem a domácností v Chebu. Stránky Chebského zpravodaje jsou k dispozici i firmám pro jejich účinnou prezentaci za velmi výhodné ceny. Více zde: Reklama Cheb
Rozhovor s Magdou Šalamounovou a se skupinou Photolab
publikoval: Jan Novotný
Už víte, co budete poslouchat v létě? Vím, že to zní jako přehnaně předčasná otázka, ale nikdy není brzy na to, představit vám následující kapelu, která mi je hodně blízká. S a.m. almelou se znám nějaký ten pátek a nedávno jsem také měl možnost přispět svou troškou při natáčení desky jeho hudebního projektu Photolab, v čele s Magdou Šalamounovou, která prošla druhým kolem Superstar. Rozhodl jsem se, že vám kapelu trochu přiblížím, protože myslím, že i vy musíte být zasvěcení do výrobního procesu, jakým se vyvolávají pohodové chvíle ve PHOTOLABU.
Já: „Madlen, studuješ knihkupectví a předtím židovskou školu - docela poetický výběr studia.“
Magda: „Židovskou školu jsem začala studovat úplně náhodně, když babička přinesla takový letáček o téhle škole. Mám sice židovský původ po babičce z Ruska, ale o téhle škole jsem nevěděla. Byla skoro nová a strašně mě to zaujalo. Bylo to úplně něco jiného, a tak jsem se tam šla podívat a bylo rozhodnuto. Jsem moc ráda, že jsem tam byla, protože jsem se tam naučila spoustu věcí, ke kterým bych se normálně vůbec nedostala. A pak, když jsem se měla rozhodovat o střední škole, vybrala jsem si knihkupectví, protože knížky i literatura mě baví. A taky jsem doufala (jako hromada ostatních), že se na této škole nebere tolik v potaz matematika, ale bohužel to tak není. Ale k mému překvapení tu ani tak neválčím s matematikou, jako s účetnictvím a ekonomií. Ale baví mě to.“
Já: „Kde se kapela Photolab vlastně vzala a proč ten název?“
Petah: „Spadla z oblakov, schopna zázrakov :-)“
Almela: „Šlo to celkem lehoučko....tedy až na úplné začátky. Naštěstí má ale Madlen dva strážné anděly, kteří jiopatrují a pomáhají, a tak to své štěstí teď půjčuje i nám.“
Petah: „Almela, to byl takovej mladej sympatickej kluk a já ho znal, to ještě když mu bylo asi tak patnáct. Všiml jsem si jeho prvního (alespoň, co vím) aktivního muzikantského počinu. Byla to skupina Double Deckers. V tý době mě vůbec nenapadlo, že by došlo k nějaké vzájemné spolupráci. Pak, asi tak po 10 letech, se tak opravdu stalo. Bob, náš druhý kytarista s ním do té doby působil ve skupině Miou-miou. K trojici se záhy přidali ostatní.“
Almela: „Já jsem Elišku zachytil asi tak jako Petáček mě. Jako kytaristku v jedné chrudimské ska partičce. Byla úplně mlaďoučká a veškeré obecenstvo sledovalo jen ji (v sukýnce), a tak mě napadlo, že basovka jí bude slušet ještě víc. Petah byl pro mě tenkrát naprostá ikona, ten největší rocker, co jen pije a to už teď dávno není pravda. Tehdy by mě ani nenapadlo, že spolu budeme jednou hrát.“
Ela: „Chvíli po mně přišel do kapely Pepa a přinesl s sebou pozitivní šílenství, které je kapele nadále vlastní.“
Almela: „To šílenství myslím, dotáhla svým příchodem Magda-Madlen. Je to takový další level. Co se týká toho názvu, tak to vlastně vzniklo z toho, že se o focení každý z nás nějakým způsobem zajímá. Madlen fotí na starou flexaretu a Bob dokonce vede fotografický kroužek. Přišlo nám to jako jasné znamení.“
Já: „Madlen vlastně v žádné kapele zatím nezpívala. Jak a proč jste si vybrali právě ji?“
Almela: „Magdy si Bob s Petahem a Eliškou všimli v loňském kole Superstar a moc je zaujala. Pořád mi říkali, že by mohla s námi zpívat a přemýšleli, jestli by jí nešlo nějak najít. Já jsem to stále shazoval ze stolu s tím, že už má najisto tisíc jiných věcí a nabídek, což byla vlastně pravda. Nakonec jsem tedy zavolal Nikolovi Langerovi, který nám přes produkci televize sehnal číslo a po první schůzce bylo jasné,že jsem na klučata a Elišku měl dát dřív. Magda totiž všechny předchozí nabídky odmítla.“
Já: „Hraje tedy někdo z kapely v současné době jinde?“
Ela: „Já jsem stále součástí inteligentní kapely troSKA-zmoSKA, Josef IX. hraje s kapelou Ultrablue a Almela hostuje v kapele Ecstasy of saint Theresa.
Petah: „Já mám ještě rodinnou skupinu. Jmenuje se Euphorbia. Žena v rytmu hip – hopu míchá kašičky a chová v rytmu reggae obě naše děťata.
Já: „Madlen, nedávno jsi se podílela na vzniku soundtracku k filmu Rafťáci a před rokem jsi ještě tedy nezpívala… to je i na dva štěstí nosící anděly dost, ne?
Magda: „Myslím, že je to dost, ale jsem za to ráda. Zatím mám hodně štěstíčka a doufám, že to tak bude i dál. Jsem moc ráda, že jsem si počkala a ukvapeně jsem nevzala každou nabídku, která se přichomýtla a teď mám kapelku, se kterou mě baví svět. Ještě před kapelou jsem vzala nabídku kompilace některých semifinalistů, kterou vydává také Brothers records a na které jsem původně měla mít 2 písničky, ale zbyla jen jedna, protože právě ta druhá je ve filmu. Obě písničky do této kompilace skládal Dalibor Cidlinský.“
Já: „Které hudební styly jsou vám nejbližší?“
Ela: „Baroko.“
Petah: „Rokoko.“
Almela: „Koko.“
Magda: „Ko……….“
Já: „O.K.“
Já: „Madlen, ty vlastně zpíváš multijazyčně.“
Magda: „Jednu skladbu máme ve francouzštině a ostatní jsou v angličtině. Jednu písničku jsme teď dostali od Lenky Dusilové a ta snad konečně bude česky.“
Já: „Jak je to s demáčem? Co teď? Kdy přijde oficiální deska?“
Magda: „Demonahrávka už je téměř hotová, čeká nás ještě finální mix. Ten poslední se nám stále nezdál, tak jsme poprosili J.P.Muchowa, který si snad udělá místečko ve svém diáři a oficiální deska vyjde do zimy pod labelem Brothers records a producentem bude Martin Ledvina.“
Já: „Demo se natáčelo ve třech studiích. Chystáte něco podobného i s deskou?“
Almela: „Určitě ano. Je to jednak celkem zábava a máš od toho trochu větší odstup. Když u celého nahrávání sedíš na jedné židli, tak ti dost věcí může utéct. Třeba stresy s komunikací jednotlivých studií které pracují pro zjednodušení práce, nejlépe každé v jiném programu. (smích) Martin Ledvina jako náš producent má v plánu například mix a mastering ve spojených státech, ve studiu, kde se míchala i poslední deska Lenky Dusilové. Má s tamní prací dobré zkušenosti. Nahrávat ale budeme pravděpodobně v Čechách…
Já: „Těšíte se na živé vystupování? Zatím podepisujete smlouvu, fotíte fotky a děláte rozhovor… celkem originální začátek pro kapelu…“
Magda: „Těším se moc a doufám, že živého vystupování bude co nejvíc. V létě bychom se už měli rozjet a doufám, že to bude stát za to. Je pravda, že máme malinko netradiční způsob začátku, ale jsme prostě netradiční.“ (smích)
Já: „Koukám na ty vaše fotky. Čí je to práce?“
Almela: „Ty fotky fotil Michal Kudláček, který je však většinou v roli režiséra. Točí převážně videoklipy. Dělal třeba Vodu Živou pro Anetu Langerovou, nebo Mažoretku a Stereoid pro Fixu. Jeden klip jsme spolu dělali už před lety pro Miou~ Miou a nedávno taky pro Ecstasy of saint Theresa. Myslím, že se spolu pěkně doplňujeme. Focení mu jde tady skvěle a jsem rád, že je teď vlastně součástí našeho photo-klanu.“
Já: „Jste částečně z Prahy, částečně z Pardubic, ale jezdíte zkoušet až na Českomoravskou vysočinu… proč?“
Magda: „Almelák tam má chatu.“
Almela: „Je to trošku dál, ale zase klid, les a tak.“
Bob: „Sbíráme tam lidové motivy pro naši tvorbu.“
Já: „A nakonec prozraďte, co to vlastně znamená a.m.almela a p.m.bob.“
Almela: „Je to jednoduchý. a.m. je anglická zkratka pro dopoledne a p.m. pro odpoledne. Zkrátka celý den je co poslouchat. (smích)
Pavel Brilla